Zimní únava se v mnohém podobá sněžnému muži. Všichni ji znají z vyprávění, někteří ji znají osobně, často se o ní píše, ale nikdy se vědecky neprokázalo, že skutečně existuje. Zimní únava není lékařská diagnóza, ale spíše subjektivní pocit. Přesto z nás vysává všechnu sílu a energii potřebnou pro spokojené sportování.
Je to vděčné mediální téma těchto dní. Pokusíme se vám vysvětlit důvody, pochopit a poradit jak nad zimín únavou vyzrát. V některých případech se za ní mohou dokonce schovávat i jiné zdravotní problémy. Naši předkové ji přirozeně čelili očistnými půsty, zařazováním bylin do jídelníčku a také měli to štěstí, že jim nikdo organisovaně neposouval čas.
Příchod zimních dnů pro ně vždy znamenal dlouhý čas do příchodu jara a očekávaný kýžený konec dlouhé zimy. Se zmou přicházejí vánoce, uzávěrky a spousta stresujících momentů. Radost z vůní jara už dávno vyčichla a pod kabát se nám dere na každém rohu mráz, který zatěžuje náš organizmus.
Vše v přírodě žije či funguje v cyklech a pravidelně se opakujících dějích. Všichni živočichové i rostliny mají své přirozené biorytmy, které nemají snahu ani důvod měnit. Jedinou výjimkou je člověk, který se přírodě tak trochu vymkl, a jde si svou vlastní úspěšnou i „úspěšnou“ cestou. Což se mu v některých případech nevyplácí nebo je draze vykoupeno.
Příroda se na zimu důkladně připravuje, v zimě odpočívá, tukem obalená zvířata spí nebo vydatně šetří energií. My lidé nikoliv, ač potom naše tělo v souladu s přirozenými biorytmy baží. Zatímco jsou zvířata při příchodu jara opilá hormony, plná energie, příroda je v rozpuku, my se často ploužíme, naše výkonnost klesá, míváme sníženou toleranci k fyzické i psychické zátěži. Dokonce někdy trpíváme i výkyvy nálad, podrážděností, nervozitou, jsme pomalí a líní. Ano, to všechno jsou průvodní příznaky oné tzv. zimní únavy.
Co přispívá k zimní únavě?
dlouhodobý nedostatek slunečního světla; sluneční svit podmiňuje produkci hormonu serotoninu, který ovlivňuje i pocit dobré nálady
omezený přísun kvalitního ovoce a zeleniny; ovoce i zelenina jsou sice po celou zimu k dostání, obé však bývá dovážené z daleka, často nevalné kvality a chuti (např. mdlá rajčata či melouny, kyselé jahody)
„tučná stravovací období“ (vánoce, silvestr), kdy plácáme páté přes deváté, utápíme se v kopách sladkostí, masa, alkoholu a dodáváme tak tělu nejen přebytek energie, ale i spoustu toxinů, jenž se v organismu usadí a hromadí.
časté přešlapy ve stravovacích návycích násobené zimními splíny, kdy si vědomě i podvědomě děláme dobře vydatným jídlem, sladkostmi, a energii dobíjíme rychlými cukry
prodělaná nachlazení, chřipky a další zimní zdravotní peripetie organismus velmi vyčerpají a přechodně mohou snížit imunitu
kontrast mezi veselou jarní přírodou a bílým zimním splínem zabaleným do tmy (někdy až depresí) občas vytvoří jakou zvláštní zimní nostalgii a smutek, jenž prohloubí jarní letargii, únavu a nezájem
Nesmutněte, necpěte se, pryč s melancholií! Choďte na sluníčko, ideálně na procházky přes den (alespoň o víkendu), jezte ovoce a zeleninu, makejte v posilovně a pořádně spěte. A hlavně pozor na vánoce a silvestr, aby jste nepohřbili všechny snahy a dřívější úspěchy!
Krásné prožití zimy vám přeje